Nové album je jiné. Přesně jak všichni členové Linkin Park od začátku slibovali. Minutes To Midnight se nese v žánru, který může být nazýván povětšinou experimentální nebo chcete-li alternativní rock, do kterého se mísí různé jiné styly, ale pořád jde, převážnou většinu alba, o rock. Nu-Metal je mrtvý a pokud je to právě to co od alba očekáváte, budete možná zklamáni. Linkin Park se posunuli dál, je-li to dobře nebo špatně nechám na vás. Můj názor na Minutes To Midnight najdete o řádek níže:

Wake: Úvodní instrumentálka se nese v pomalém lehce ambientím až deftones-ovském stylu podkresleném jehlou škrábající po gramofonové desce. V polovině se začne ozývat dunění a skladba „se probouzí“ do plného vědomí. Bicí kombinované s kytarou doplňuje basová linie, která je mnohem výraznější než jsme bývali zvyklí. „Wake“ skvěle zachycuje atmosféru alba a dává napovědět co přijde a kudy se budou noví Linkin Park ubírat. 8/10

Given Up: Téměř punková skladba s výraznou baskytarou a neuvěřitelným Benningtonovým řevem. Rychlý tleskot a chřestění klíčů patří k těm experimentům, kterými jsou LP proslulí. Text je o nespokojenosti se sebou samým a patří rozhodně k jejich nejtemnějším. 9/10

Leave Out All The Rest: Pomalá balada s příjemným refrénem, která je podbarvena houslemi a jemnou klávesovou smyčkou. Nejvýraznější je tady text, který je jakousi omluvou za všechny špatné věci, které člověk během života napáchal. 7/10

Bleed It Out: Song, který zní nejvíce jako staří (nebo mladí?) Linkin Park. Rychlý rap střídá chytlavý refrén. Hodně připomíná „Meteorový“ Faint, ale dohnaný k úplné dokonalosti. Pověstná experimentálnost tady dosáhne svého hlavně u bicí, které jsou tu VELICE „specifické“. 10/10

Shadow Of The Day: Druhá balada na albu jako by byla Rubinovou poctou U2, opravdu hodně připomíná jejich „With Or Without You“ jen v rychlejším tempu. Snová atmosféra prochází celým songem, kde dominuje Benningtonův vokál spolu s klávesami. Už teď je jistý, že skladba bude určitě kritizována za svou jemnost, která nebývala u LP vůbec zvykem. 7/10

What I've Done: První singl alba dostává s odstupem času nový rozměr. Text má opravdu mnoho významů. Nejen, že se Linkin Park loučí s tím „co udělali“, ale i vyčítá lidstvu některé jeho chyby. Bennington v jednom z nedávných rozhovorů prohlásil, že význam textu může pro každého čloěka znamenat jinou věc a u WID to platí dokonale. V téhle skladbě dominují Bourdonovy bicí spolu s „tikající“ piánovou melodií. Jestli má být některá song pro tohle album typický tak je to právě tento. 9/10

Hands Held High: Skladba je otevřenou kritikou G. W. Bushe („koktající a mumlající vůdce“) a jeho politiky. Celý song jakoby byl koncipován do modlitby a je podkreslen kostelními varhany a pochodovými bubny. Linkin Park a Rubin se tady pokusili o obrovský kontrast, místo Benningtonova zpěvu, který se z melodie přímo nabízí se ke slovu přihlásil Shinoda s typickým Fort Minorovským rapem (hodně připomene skladbu Kenji) a převzal celý song na svá bedra. Bennington zpívá pouze zadní vokály. 10/10

No More Sorrow: Nejtvrdší skladba, kterou kdy Linkin Park vytvořili. Nas*anost a energie z ní přímo čiší. Text má opět politický podtext. Tentokrát je o všech těch lhářích a podvodnících všeobecně. Elektronický smyčec u Delsonovy kytary byl pro tenhle song geniální volbou a zvuk Bourdonových bicí je přímočarý a úchvatný. Asi nemusím zdůrazňovat, že je na tomhle albu No More Sorrow, u mě, na prvním místě. 10/10

Valentine's Day: Ze začátku pomalý a smutný song s podmanivou kytarovou smyčkou a výraznými bubny, který se na úplném konci („Valentine's Day“) rozvine do plné krásy. U téhle skladby je zvlášní že nemá klasickou stavbu LP songu i když k tomu vybízí a refrén je vpodstatě až a jen nakonci. 9/10

In Between: Pomalý song, kde Shinoda zpívá hlavní vokály a který je hodně vyzrálý ve svém textu, jež je smutný a dojemný. Opravdu jde ze srdce. Bohužel melodie se příliš nevyvíjí a Shinoda ji svým hlasem drží na stejně úrovni a to z IB dělá nejméně zajímavý song na albu. Ne že by byl úplně špatný, ale v porovnání s ostatními nevyniká vůbec v ničem. 6/10

In Pieces: Text byl inspirován rozvodem Benningtona se svou dlouholetou manželkou. Takže je o opuštění milovanou osobou. Jakýmsi ohlédnutím se zpět. Co se zvuku týče tak hlavní beatová melodie mi vždy na začátku, bůhví proč, připomene hru Bulánci (střílející polštáře, neznáte?), ale nakonci jde už o plnohodnotně rockový song. Je opravdu zajímavé sledovat celý vývoj skladby což je taky pro LP dost netradiční. 9/10

The Little Things Give You Away: Exploze zvyku. Jednoduše geniální a dojemná skladba inspirována katastrofou, která postihla New Orleans (ta katastrofa se jmenovala Katrina a byl to hurikán). Na nádherně mechanický zvuk bicí, které tvoří nosnou kostru této skladby jsou naroubovány ostatní nástroje (dokonce i akustická kytara), které jsou skvěle sladěné a dotváří celek, který je možná i nejlepším kouskem, co kdy Linkin Park složili. Beningtonovy vokály patří k těm nejprocítěnějším a Delsonovo pomalé kytarové sólo je úžasné. Doufám v singl. 10/10

Jde o odrazový můstek v dalším vývoji kapely a mám pocit, že nás v budoucnosti Linkin Park svojí tvorbou ještě hodně překvapí.

Celkový dojem z CD: 9*/10*

Making of Minutes To Midnight:

Podrobný dokument o vytváření nového alba svou kvalitou dokonce převyšuje FPATPF a detailně nás provádí tvorbou nových songů. Jsou slyšet dema songů, které nikdy nespatří světlo světa, nebo rané verze skladeb z alba, kde slova ještě nahrazovala improvizace (na na a mumly mumly). Vidíme prostředí, ve kterém se MTM doslova rodilo. Ať už jde o Laurel House nebo o studio Korn (zde byli mimochodem nahrány vokály pro Valentine’s Day) máme přehled o tom co se děje a komentáře členů kapely jsou přímé a k věci. Samozřejmě tak jako ve FPATPF jsme svědky několika hodně vtipných momentů, kdy například Mike a Chester nadávají na opravy textů v procesu psaní („Víš co Joe? Ty zas*anej hulibrku. Tak to si to spravuj sám. Pěkně to všechno odzpívej, my si tu s Mikem budeme sedět na gauči a pak budem kritizovat…a vůbec celé to album dělejte bez nás.“) nebo nahrávání vokálů jen v trenkách. Dokument ještě spolu s LPTV přináší takové množství informací, že ostatní kapely můžou závidět. 10/10

Video What I‘ve Done:

Běží v televizi, netřeba komentovat. 9/10

Making of Video - What I‘ve Done:

Jeden den ze života Linkin Park (shodou okolností celý den na poušti natáčí videoklip), kdy jsme s nimi od rána až do noci. Spousta dalších tun legračních momentů je prošpikována informacemi. Od základní myšlenky až po natáčecí proces jsem seznámeni úplně se vším. Jedno z nejlepších Making of Video, které jsem měl tu čest vidět. 10/10

B-Side::

No Roads Left: Bonusová skladba pro iTunes zní energicky, smutně a temně. Chester opět přenechal hlavní vokál Mikovi a ten odvádí úchvatnou práci a text neuvěřitelně prožívá. Delsonův jednoduchý kytarový rif vede téměř celý song. Podbarvení tvoří pak převážně bicí a symfonický orchestr. Je obrovská škoda, že se skladba na „normální“ verzi MTM nedostala. 10/10

CELKOVÉ HODNOCENÍ: 10*/10*